SK Blažovice - oddíl kopané

Pozořice jsou nováčkem letošního ročníku OP a před zápasem měli stejně jako my 10 bodů. Začátek zápasu byl z obou stran vcelku koukatelný, nám se podařily dvě kratší kombinace zakončené nebezpečným centrem do vápna, domácí se také snažili prosadit především od postranní čáry. V 18. minutě se soupeř dokázal zbavit obránce v rohu vápna a měl volnou cestu k zakončení – umístěná střela prošla brankáři pod rukou a od tyčky se odrazila do naší sítě. Naše zvýšená snaha o vyrovnání neměla dlouhé trvání a úroveň utkání se propadla o třídu níž, kde jsme se s Pozořicemi potkávali dřív. My jsme si žádnou větší šanci už nevytvořili, domácí mohli zvýšit po hlavičce ze standardky, ale naštěstí nedokázali uklidit vyražený balón.

Už základní jedenáctka byla poznamenána absencemi, do druhé půle jsme navíc museli udělat další dvě vynucené změny. Dopředu jsme pak už nepředvedli do konce zápasu prakticky nic a domácí nám následně ukázali, proč mají na kontě dvojnásobný počet vstřelených branek. V rozmezí pár minut totiž dokázali zápas dvěma slepenými góly rozhodnout. Nejprve jsme nebyli důrazní při bránění nakrátko zahrané standardky a inkasovali z pár metrů. A po dalším centru z přímáku se balón odrazil k soupeři, který pohotově zavěsil. Žádné vybroušené akce nebo nacvičené signály, prostě jen poctivé sledování míče, dohrávání akcí až do konce a ochota pustit se do náběhu bez jistoty, že se ke mně míč dostane. Krátce po třetím gólu ještě Jíra dostal druhou, trochu zbytečnou kartu a nastartoval tím na naše poměry nezvykle červený víkend.

[zápis FAČR]

Do utkání vstoupili aktivněji domácí ale nějaké velké šance neměli. S přibývajícím časem se ale přece jenom do několika příležitostí dostali ale David Svoboda v naší brance byl bezchybný. Poté jsme se osmělili i my a začli jsme být směrem dopředu přece jenom aktivnější. A vedlo to k naší první obrovské šanci bohužel Přema sám na malém vápně trefil brankařovi nohy. Nakonec jsme se ale přece jenom dočkali úvodní branky my. To když důrazně sledoval ve vápně po standartce míč Honza Macháček který přiměl domácího obránce zahrát takovým způsobem že se prostě trefil do vlastní brány. Výborně 1:0 vedem.  To co se ale stalo nakonci prvního poločasu  to jsem ve své bohaté kariéře ať už jako hráče nebo následně jako trenéra prostě nezažil. A to jsem zažil hodně.  Náš hráč šel do souboje o míč u kterého ale byl dřívě vyběhnutý golman domácích. Bohužel ale už nešlo zabránit srážce. Přestože chápu že to domácí poněkud rozčílilo tak takovýchto momentů jsem zažil (a mnohem horších) ve fotbale mnoho a asi mě většina fobalistů dá zapravdu že se to tak prostě někdy semele. Ale reakce domácího obránce který na zemi ležícího našeho útočníka začal normálně brutálně škrtit byla neuvěřitelná. Ještě že Sup byl opodál a i když za cenu červené karty tak domácího odhodil pryč. Tento pak po samozřejmě zaslouženém vyloučení ještě po slovním incidentu s našimi fanoušky a hráči kteří šli do kabiny po nich z patra hodil vodou naplněnou pet lahev. Naštěstí nikoho netrefil. Prostě psychopat. Netušili jsme proto co přinese druhý poločas. Ten se hrál ale docela v klidu. Domácí hráli na nás přesilovku ale my jsme se dobře bránili a už to vypadalo na naše hubené vítězství. Pak přišla neštastná poslední minuta zápasu. V rohu našeho vápna si stoupl na balon Vilda a po neštastném pádu si vyhodil rameno. No stalo se mu to to podruhé a opět v Pozořicích.  Přestože ležel na zemi a doslova křičel bolestí necitlivý rozhodčí hru nepřerušil a domácí dokázali tedy v poslední minutě vyrovnat na konečných 1:1. Toto jsem opravdu hodně dlouho nezažil a zažít už nechci. Nejprve psychopatické jednání domácího obránce a v závěru ještě zranění a čekání na sanitku atd. Samozřejmě Vildovi přejeme brzké uzdravení a doufám že se v sobotu při našem podzimním posledním domácím zápasem odehraje utkání v rámci fair-play  a snad ze štastným koncem pro naše barvy.

Posledním týmem, který v letošní sezóně čekal na svoji první výhru, byly Popůvky. To však platilo jen do zápasu s naším mužstvem.

V úvodu zápasu jsme sice nedokázali plnit taktické pokyny, ale hosté opravdu hodně kazili a tak jsme měli dostatek možností k útočení. Moc šancí jsme si nevytvořili, přesto se po jedné svižnější kombinaci dostal k míči Přema a poslal nás do vedení. Do dvoubrankového náskoku jsme se dostali po standardce, kterou nakonec hlavou poslal přesně k tyči bránící hráč. Soupeř však nic nezabalil a dál hrál svůj jednoduchý, fyzicky náročný fotbal s nakopávanými míči na hbité forvardy. Po jedné ztrátě míče a nákopu se dokázal útočící hráč prosadit mezi dvěma obránci a hlavou poslal míč do sítě kolem brankáře, který zůstal na půli cesty.

Přestože hostům už na konci prvního poločasu docházely síly, začali druhou polovinu zápasu aktivním napadáním naší rozehrávky. Odměna přišla brzy v podobě nádherného voleje ke vzdálenější tyči. Bylo srovnáno a na tahu jsme byli my. Soupeř byl nucen střídat a stáhl se k vlastní šestnáctce. To v kombinaci s nasazením a občasným poleháváním na náš „nápor“ bohatě stačilo. Když potom po jednom z protiútoků naše obrana nezvládla další dlouhý nákop, dostal se jeden z protihráčů do výborné střelecké pozice a překlopil stav na stranu Popůvek. Naši nemohoucnost v závěrečných minutách ještě podtrhl čtvrtý gól, když hosté trochu se štěstím zakončili brejk.

Střelci Blažovic: Klein Přemysl, (+ vlastní) [zápis FAČR]

Výsledky vojkovického Béčka jsou v této sezóně ještě divočejší než v té předchozí, na venkovní zápasy často dorazí bez jediného hráče na střídání. Proti nám tentokrát nastoupila solidní sestava, v kombinaci s těžkým terénem tak byl zápas nevyzpytatelný. Od prvních minut jsme se snažili o aktivní napadání soupeřovy rozehrávky a tento přístup přinášel ovoce. Domácí pod tlakem chybovali, dostávali jsme se do šancí. Když už se však soupeř dostal na naši polovinu, způsobil v naší obraně zmatek. A po jednom takovém závaru skončila tečovaná střela v naší síti. Pokračovali jsme však v plnění předzápasové taktiky a šance se množily. Jen ten gól ne a ne padnout. Nakonec jsme však přeci jen byli odměněni, po kombinaci v šestnáctce přesně mířil Přema. A před poločasem ještě u lajny stihl míč Vojta, před bránou našel znovu Přemu a ten rybičkou otočil skóre.

V druhé půlce jsme chtěli pokračovat v agresivním napadání, ale z více důvodů už to nešlo. Domácí prostřídali, dařilo se jim rychleji dávat míč od nohy a i v naší sestavě došlo ke změnám. Vojkovice se častěji dostávaly na dostřel, ale přeci jen jim ve finální fázi chyběla kvalita. Nepodařilo se jim potrestat ani hrubku v obraně, které jsme se opět nevyhnuli. A bylo tak štěstí, že jsme zase nedoplatili na nízkou produktivitu v zakončení. Zvlášť v prvním poločase bylo šancí požehnaně, ale i ve vyrovnanější druhé půli jsme mohli několikrát odskočit na dvoubrankový rozdíl a dohrát zápas ve větším klidu. Takto byl výsledný dojem rozpačitý, 3 body však po tak dlouhém půstu musíme brát s pokorou.

Střelci Blažovic: Klein Přemysl 2x [zápis FAČR]

Béčko pokračovalo v sérii venkovních zápasů a opět bylo úspěšné. Po vysokém vítězství z minulého zápasu jsme si připsali další cennou venkovní výhru. Fotbal v Opatovicích  už pouze vzpomíná na lepší časy které zažil v minulosti. Bylo to tak trochu vidět i v tomto utkání. My jsme sice soupeře nějak extra nepřehrávali ale přesto to stačilo na naše vítězství. Naše áčko hrálo dopoledne a tak jsem ukecal bratry Dvořáky Dominika s Michalem na pomoc béčku. Oba moc pomohli. Zvláště Michal který vstřelil všechny čtyři goly. Tak doufám že si  nabyté seběvědomí  přenese i do zápasů našeho áčka. Trochu zpět k dění na hřišti. Hrál se takový bojovný fotbal. Jak jsem psal v úvodu soupeře jsme nepřehrávali ale určitě jsme byli nebezpečnější. Naši kluci ale nedokázali proměnit i ty největší šance. A to i pozdější střelec zápasu Michal. Ani jeho parťákovi v útoku Šimonovi se střelecky nedařilo. Až tedy Michal jednu ze svých šancí přece jenom proměnil a tak se šlo do kabin z jednobrankovým vedením. Druhý poločas byl také v poli takový spíš bojovný fotbal – ono na tom terénu který v Opatovicích mají se ani moc kombinační fotbal hrát nedal. Domácí sice nějaké vyložené šance neměli ale protože my jsme druhý gol také dlouho nemohli dát byl výsledek zápasu na vážkách. Ale v samotném závěru si expres rychlým hatrickem přece jenom Michal spravil chuť -třikrát sám na golmana – a bylo rozhodnuto. A tak se podařilo další důležité vítězství. Příští týden máme volno protože je ve skupině lichý počet účastníků no a další týden pokračujem v nekonečné sérii venkovních zápasů. Hrajem v Pozořicích  a budem doufat v další povedené utkání našeho béčka. Sezona je opravdu skvěle rozehraná tak pojďme  opět zabojovat o body . Máme šanci udělat opravdu pěkný výsledek ale tabulka je strašně vyrovnaná a tak každé zaváhání může znamenat posun dolů. Snad se nám podaří udržet zatím na naše béčko výborné umístění.

branky Blažovic:

Dvořák Michael 4x