Na konec propršeného týdne se starší přípravka, v odloženém zápase, postavila Babicím. Nebyl to šťastný výběr termínu. Perňa odjel studovat zblízka italský fotbal, Viktor se vydal na metal do Prahy a Tomáše Dvořáka skolila viróza. Navíc Blažovice žily kulturou, když děti z místní základy předváděly schopnosti na besídce a následném divadle. To stáhlo Filipa V.  a zejména největšího baviče týmu, brankáře Kubu. Naštěstí svůj part zahrál rychle a těsně před začátkem zápasu hlásil připravenost. Povolali jsme tak nejmladší hráče Martina a Lukáše, po nemoci se vrátil mírně zmatený Matěj. Pozdní začátek zápasu nás tradičně zastihl nesoustředěné a rychle jsme obdrželi dvě branky. Když už to vypadalo, že první třetinu zápasu označíme za tragickou, probudil blažovické spáče Kuba. Vzal na sebe odpovědnost, vyběhl z branky a Ondrovu přihrávku z rohu epickou ranou přes půl hřiště uklidil do branky. Poté se na hřišti rozpoutala nekompromisní bitva, kdy branka střídala branku. Premiérové góly vsítili Filip a nejmladší hráč na hřišti Lukáš, Míša volejem z rohu, Martin R. dorážkou a dva góly přidali tradiční shůteři Lukáš a Ondra. Nicméně soupeř pálil též solidně a těsně před koncem byl stav 7:7. Když už jsme se nadechovali k závěrečnému tlaku, nalepila se nám na kopačky dvojí smůla. Zranil se Kuba J., který se s bolestivou grimasou držel za kotník , do toho soupeř zachytil rozehrávku a zápas ukončil v neprospěch domácích – 7:8. Nicméně i tak jsme spokojení, góly padly, diváci i hráči se bavili, kaňkou je zranění Kuby, kterému přejeme brzké uzdravení!